Malevil
Cup 8.5.2004
Můj první maraton (zatím se ho účastním jen jako
divák). Osm želízek v ohni, něco na krátké, něco na dlouhé trati.
Celku to dopadlo dobře, právě proto, že nikdo nepadl. Ještě jednou
pujdu fandit, ale pak už buď pojedu taky nebo tam vůbec nebudu.
Měla jsem strašný strach, aby Habib dojel. Pak jsem ještě u sanitky
zaslechla větu která mě vyděsila: "Maruš, ty dva co sme odvezli
z trati, u těch nevíme jména, viď?!?" No, krve by se ve mě nedořezal.
Nikdy více.
A teď k závodu. Vypadalo to pěkně. Sluníčko
svítilo, ptáčci zpívali, helmy a bajky svítily čistotou, dobrá
nálada a na konci spousta držkopádů. Hlavně první dva na dlouhý
trati se rozsekali těsně před cílem. Dítě zlomil Cross Maxe a
přišel o první místo. Purmeský zlomil rám, málem i sebe ale vyhrál.
Klobouk dolu, nevypadali moc dobře, asi to fakt bolelo. No, o
našich se ani nebudu zmiňovat, ale všichni dojeli celí, zaplaťpánbůh.