Já vim, že tenhle cíl zdoláváme už poněkolikáté,
ale tentokrát, díky novému posedu mi to i jelo, takze sláva hurá
na krásné terénky, šotolinku i silnice, na Svatého Jána! Ehm.
Celkem to dalo 77km a nějakých 700m převýšení.
Bašta kousek
za Ořechem, naše tradiční svačinové místo.
První pořádnej
vejšlap. Sice silnice, ale brutus!
Já vim že to
vypadá že pořád stojíme, ale ne, neni to tak!
Přejezd přes
koleje.
Zátiší se Spyderem.
Žena-sběračka
plodů nachází jedlý oběd :)
Nadherná cesta
podél polí.
Koníííciii!!!
Jak v Irsku...
A druhý a nekonečnější
kopec na Svatýho Jána.
Krátký odpočinek,
který ale kupodivu ani neni potřeba.
První důležitá
cedule dne..
A ten slibovaný
skanzen.
Hnusnej výhled
bez zábradlí, kamenitá podlaha a kufry nejdou dohromady, klouzalo
to jak svině!
Muj naštvanej
výraz, když Habib fotil na okraji propasti.